1 BORSKÉ KUFROVÁNÍ
Měli jsme velikou radost z každého ohlasu. A radostně jsme si sdělovaly: že někdo už se na trasu vydal! Hned v prvních dnech také volala paní redaktorka z MF dnes a chtěla vědět všechny informace. Článek, který potom vyšel, byl milý!
A pak už se objevily první zprávy o tom, jak se vám putovalo, první zážitky a
soupis všech hesel opsaných z tabulek. A spousta parádních fotografií!
Je zajímavé, že účastníci, nebo tedy účastníci, kteří o sobě dali vědět, by se dali rozdělit do mnoha kategorií.
Rodiny s dětmi (a pejsky:-) - Hlaváčovi, Kaštanovi, Padalíkovi, Pipkovi
Manželé (už bez dětíJ) - Ochranovi
Paní s pejskem - Liba Dvořáková, Jindřiška Kavalcová
Běžec z Oslavičky - Pavel Kalousek
Skupina přátel ze Žďáru nad Sáz. a atd..
Někdo si kufrování užíval postupně řadu dní, někdo to pojal jako sportovní výzvu.
Absolutními vítězi jsou Hlaváčovi! Jejich zprava dorazila jako první už 29.12. Vše zvládli za 3 dny.
Běžec Pavel Kalousek vše zvládl na dvakrát a uběhl asi 30 km.
Skupina kamarádů v čele s paní redaktorkou Janou Nedělkovou obešla všechna stanoviště v jednom dni! A bylo to asi 27 km.
V prosinci jsou dny krátké, a tak mnohé jistě zastihla tma na cestě. Kaštanovým se takové "noční" putování zalíbilo natolik, že na některá místa už pak vyráželi záměrně až se setměním.
Pipkovi zase, neposlali jen tak obyčejnou zprávu na pár řádků, ale dokonalou dokumentaci!
Zkrátka takové kufrování se dá uchopit tolika způsoby, že to nás všechno během příprav ani nemohlo napadnout.
A ještě jedna, velmi důležitá zpráva: Vy všichni stateční poutníci, stavte se do Obecní knihovny. Jsou tam pro vás připraveny dárečky!
- Krásná místa, některá jsem viděli poprvé. Po cestách jsme poznávali stopy zvířat - zajíců, srnek, divočáků (hodně stop), veverek. Úžasný nápad. Děti se bavily nejvíce klouzáním po kalužích - nádhera. V tom byla úžasná cesta od Ševčiny přes Manův mlýn k Rasůvni. Šli jsme to 28.12. a to byly nádherně zmrzlé.
- Kufrování mě nadchlo, našel jsem smysl bloumání po lese a poznal mě neznámé okolí Borů.
- I my jsme se zapojili do 1. Borského kufrování. Šli jsme cestou necestou, polem nepolem, zkrátka rovnou za nosem. Bylo to prima dobrodrůžo. 9 míst jsme zvládli od pondělí 27.12. do středy 29.12. Poslední cíl, Holý vrch, jsme si nechali nakonec a jako správní drsňáci vyrazili na výšlap 31.12. před 23hod. Odměnou nám byla krásná podívaná na oslavy příchodu Nového roku 2022.
-Tak jsem to konečně dokončila :-)) Překonala jsem sama sebe...
-Tak jsme se nakonec domluvili s partou kamarádů a v sobotu všech deset kontrol obešli. Docela jsme si u toho mákli, docházeli jsme až za tmy s čelovkami, ale bylo to parádní. Schválně jsme šli bez GPS, jen podle mapy. Porušili jsme to jen na Rasuvni, kde jsme za žádnou cenu nemohli kontrolu najít. Ovšem ani GPS nepomohla ....Tak tím se mi ta Rasuveň vyjasňuje. My jsme totiž nemohli najít ani ten panel a ve spleti cest nám nedošlo, která je ta stěžejní přístupová. Problém asi je, že jsme šli od krásněvesské hosůdky ... .No, a co si budeme vykládat, většina členů naší výpravy se v hospůdce zahřívala různými nápoji, takže naše zmatené pobíhání po Rasuvni v nastupujícím šeru by asi bylo pro nezávislého pozorovatele hodně komické.
- Bylo to úžasné, perfektní nápad, moc děkujeme za připravení. My jsme zvyklí chodit, na výlety bychom mezi svátky vyráželi tak jako tak, ale tady jsme měli pěkný cíl a holky to moc bavilo. ...
Všechny informace naleznete ZDE na www.bory.cz